Rozlišování duchů

I když jsem chvíli váhal, jestli tento článek zveřejńovat - byl napsán někdy na počátku století a může tak být pro určitý typ lidí velmi kontroverzní - tak jsem ho sem nakonec zkopíroval....

Smith Wiggelsworth - Rozlišování duchů

„Jinému rozlišování duchů“ /l.Kor.12,10/. Je veliký rozdíl mezi přirozeným a duchovním rozlišováním. Rozhlédneme-li se po přirozeném, najdeme mnoho lidí, kteří jsou jím těžce zatíženi, a to tak, že vidí hlavně chyby svých bližních. Takovým platí Ježíšovo slovo z Lk 6,41: „Jak to, že vidíš mrvu v oku svého bratra, ale kládu ve vlastním oku nepozoruješ?“ Chceš-li po¬užívat tohoto přirozeného „nadání“ k rozlišování, pak se pokus je obrátit hlavně na sebe, a to aspoň po dobu jednoho roku. Najdeš při sobě tolik nedostatků a chyb, že ti zajde chuť poukazovat na chyby jiných. V Iz 6 čteme, že prorok v Boží přítomnosti dokonce i své vlastní rty poznal jako nečisté; ano, všecko bylo nečisté. Avšak chvála Bohu! - i dnes je nám k dispozici řeřavé uhlí z oltáře, křest ohněm, očištění srdce a mysli, obnovení ducha. Je to nesmírně důležité, aby se našeho jazyka dotekl Boží oheň. 1.Jan 4,1 čteme: „Milovaní, nevěřte každému duchu, ale zkoumejte duchy, jsou-li z Boha.“ A dále čteme: „Každý duch, který vyznává Ježíše Krista přišlého v těle, je z Boha, ale kaž¬dý duch, který nevyznává Ježíše, není z Boha. To je duch antikristův, o němž jste slyšeli, že přichází a nyní jest již ve světě“ /v.2-3 - Žilka/.

Čas od času, když jsem viděl některé oso­by opanované zlou mocí nebo při nějakém záchvatu, řekl jsem těmto satanským moc­nostem: „Přišel Ježíš v těle?“ A okamžitá od­pověď zněla: „Ne.“ Někdy mlčely, protože ne­chtěly uznat Ježíše přišlého v těle. Na základě jiného tvrzení Janova, že silnější je ten ve vás, než ten ve světě, pak můžeš jednat ve jménu Ježíšově a poru­čit těmto mocnostem, aby svou oběť opustily. Jako lidé Letnic musíme znát lest a taktiku satanovu, aby­chom byli schopni vymítat zlé moci.

Jednou jsem kázal v Doncasteru (Anglie) o víře a řada lidí byla zachráněna. Byl tam mezi jinými i jeden muž, který byl tím, co viděl a slyšel, velmi dotčen. Trpěl ztuhnutím kolena. Měl je zabalené mnoha metry obva­zů. Když přišel domů, řekl své ženě: „To posel­ství, které přinesl bratr Wigglesworth, mne opravdu uchvátilo. Teď chci podle toho jed­nat a být uzdraven, a ty tu zůstaneš u mne. Uchopil koleno oběma rukama a řekl: „Pojď ven, satane, ve jménu Pána Ježíše!“ A pak zvolal: „Je to dobré, ženo!“ a sňal všecky ob­vazy a obklady. Koleno bylo zdravé. Příští ve­čer navštívil metodistické shromáždění. Bylo tam mnoho mladých lidí, trápených těžkými chorobami. Ve jménu Ježíše přikázal nemo­cem, přičemž poznal, že mnohé z nich byly způsobeny satanem. Ale víra v Ježíšovu moc mu dala nádherné vítězství nad nepřítelem.

Přišel jsem do Goteborgu ve Švédsku. Prosili mne, abych tam měl shromáždění. Když bylo shromáždění v plném proudu, padl u dveří nějaký muž na zem a zlý duch se ho pokoušel táhnout dolů. Běžel jsem ke dveřím. Chopil jsem se muže a přikázal jsem: „Vyjdi ven, satane! Ve jménu Pána Ježíše bu­diž vyvržen!“ Pak jsem přikázal nemocnému ve jménu Pána Ježíše, aby povstal a chodil. Nevím, zda mně kdo v sále rozuměl kromě mého tlumočníka. Mluvil jsem anglicky. Ale tito démoni ve Švédsku rozuměli a poslechli a toho muže opustili. Podobný případ jsem zažil i v Christiane.

Satan se pokouší usadit se v člověku pro­střednictvím očí a mysli. Jednou ke mně přivedli ženu, která se zamilovala do jedno­ho kazatele, ale ten se s ní neoženil. Satan využil této příležitosti a zbavil ji zdravé mysli. V tomto stavu s ní cestovali asi 403 km, aby ji ke mně přivedli. Krátce před onemocněním byla dokonce pokřtěna Duchem! Člověk se musí ptát: „Jak tu ještě může být místo pro satana, když byl člověk pokřtěn Duchem svatým?“ Naše jediná bezpečnost je v usta­vičném obecenství s Bohem v ustavičné plnosti Ducha svaté­ho. Nesmíme zapo­menout na Démase. Je pravděpodobné, že i on byl pokřtěn Duchem svatým, vždyť to byl Pavlův spolupracovník! Ale satanu se podařilo dostat ho tam, že si zami­loval svět a odešel.

Ihned jsem rozpoznal v dívce zlého ducha a přikázal jsem mu v Ježíšově jménu, aby ji opustil. Jaká radost, představit ji ve shromáž­dění zdravou!

Existuje život úplné svobody, a do tako­vého života nás chce Pán Bůh uvést. Jakmi­le zpozoruji, že můj pokoj je nějak narušen, hned vím: to pracuje sa­tan. Jak a čím to poznám? Protože Pán Bůh zaslí­bil zachovat naše srdce i smysly v úplném pokoji. Pavel nám praví, abychom svá těla vydávali v oběť ži­vou, Bohu libou, kterou má být naše rozum­ná služba Bohu. A dále: Nepřipodobňujte se světu tomuto, ale obnovte se duchem mysli své, abyste poznali, jaká je vůle Boží: dobrá, libá a dokonalá. Budeme-li myslet na čis­té věci, nemůžeme se pošpinit. Budeme-li uvažovat o svatých věcech, budeme posvě­cováni, a budou-li se naše myšlenky obírat Pánem, budeme Mu víc a víc podobni.

Fp 4,8: „... bratří, uvažujte o všem, co je prav­divé, co čestné, co spravedlivé, co čisté, co milé, co slyne dobrou pověstí, co se jmenuje ctnost anebo zásluha.“ Budeme-li myslet na čisté věci, nemůžeme se pošpinit.

Chceme-li rozlišovat duchy, je třeba, aby­chom zůstávali v Něm, který je svatý a On sám nám dá zjevení. Satana odmaskuje a od­halí.

V Austrálii jsem se dostal do jednoho mís­ta, kde rodiny byly rozvrácené. Satan je tak svedl, že mužové opustili své ženy, ženy své muže. Domnívali se, že pěstují vyšší druh duchovního obecenství. To dělá satan. Kéž nás Pán uchrání od takových zlých jevů. Není lepšího životního druha než ten, kte­rého ti Bůh dal. Viděl jsem tolik zlomených srdcí a rozvrácených domovů! Pán Bůh nám musí dát své světlo ohledně těch klamných, marnivých duchů, kteří nás chtějí okouzlit a omámit domnělou vyšší pobožností a du­chovností, a tak uvést na dílo Boží potupu a zlou pověst. To jsou věci, které se svatostí opravdu nemají naprosto nic společného. Vězí za nimi tělo, kterého se zmocňují a po­užívají satanské mocnosti. Kdyby tě satan chtěl svést k takovým věcem, hned se uteč k Ježíši. Jedině on tě může od takových sa­tanských mocí a vlivů osvobodit.

Skrze Ducha svatého obdržíme dar rozli­šování, budeme-li o to usilovat, a dostane se nám i potřebného zjevení, abychom poznali satanské moci a vlivy, jejichž cílem je ničit, kazit a bořit.

Do našich shromáždění se mohou dostat i spiritisté a lidé z tzv. křesťanské vědy. Mu­síš být ve stavu postavit se těmto duchům. Nebudou moci mít vliv na shromáždění, ale musíš je rozpoznat a určit. Nezahrávej si s nimi! Odhal je! Pomni na varování Páně: „Zloděj nepřichází než aby kradl, loupil, ničil a mordoval.“

Než může satan vpašovat svůj vliv a své démony do člověka, musí najít otevřené dveře. Jen poslyš, co praví Pís­mo: „Zlý se ho nedotkne“ (1.Jan 5,l8). „Hospo­din ostříhati tě bude ode všeho zlého, ostříhati bude duše tvé“ (Ž 121,7). Jak a kdy dostává sa­tan přístup?

Když svatí přestanou hledat svatost, čis­totu, spravedlnost a pravdu; když přestanou číst Boží slovo, přestanou se modlit. Dávají tak místo tělu a tím i satanu. Často je nemoc důsledkem neposlušnosti. David praví: „Než jsem snížen byl, bloudil jsem.“ Hledej Pána a on posvětí každou tvoji myšlenku, až budeš na­plněn touhou být tu jedině pro něho v nepo­skvrněné svatosti, pro niž tě stvořil. Jak jí do­sáhneme? Každý nádech hříchu musí zmizet. Vždyť Pán má moc posvětit každičkou naši myšlenku, každou naši pohnutku. V něm je nám dána možnost nenávidět hřích a milo­vat spravedlnost. On odjímá naše kamenné srdce a kropí nás vodou čistou.

Kdy tak činí? Když ho hledáme ve vroucí touze po této čistotě.