Chvály a uctívání I. - co je to chvála a uctívání...

4. 2. 2014 22:30
Rubrika: Nezařazené

 

Kvůli pořádání večerů chval nám nezbylo než vypracovat stručnou teologii ke chvále a uctívání. Protože by tento článek mohl být možná přínosem i pro jiné, rozhodl jsem se ho zveřejnit i zde...

 

Již třikrát jsme ve ... pořádali tzv. večer chval (poprvé dokonce noc chval) v malém sálu evangelického kostela, a protože se blíží konání čtvrtého večera a i do budoucna máme v plánu pokračovat, rozhodli jsme se k této akci ve stručnosti vyjádřit. K sepsání této brožurky jsme přistoupili jednak proto, abychom předešli nejrůznějším spekulacím a dohadům, které se v souvislosti s konáním těchto akcí mohou vyskytnout nebo už dokonce vyskytly, jednak proto, abychom prezentovali, o co nám jde – jaká je vlastně naše vize v souvislosti s konáním této akce.  Základem k objasnění obojího je však náš postoj ke chvále – uctívání, protože bychom byli velmi neradi, kdyby v tomto ohledu došlo k jakýmkoliv dezinterpretacím nebo zkreslení skutečnosti.

Naše postoje k chvále a uctívání nevychází z ničeho jiného než z Božího slova. Otázkou zůstává, jak definovat, vymezit chválu – Jednou velkou chválou po našem obrácení, znovuzrození by totiž měl být celý náš život a to jak chválou ve smyslu vděčnosti Bohu, tak chválou ve smyslu Jeho oslavy. Obojí má být každodenní součástí života křesťana. Jsem li křesťan, následuji Ježíše Krista, což implikuje, že ctím Boha – takový život se pak automaticky, ať už do větší či menší míry, stává chválou a oslavou – jinak řečeno to znamená, že opravdová láska člověka k Bohu (v prvé řadě ale vlastně láska Boha k člověku, Boží milost, která je podmínkou a základním předpokladem pro to, aby člověk miloval Boha) vede k životu v Duchu a Pravdě a důsledkem tohoto života je oslava a chvála Pána samého. Například i v listě Římanům 12: 1-2 apoštol Pavel vybízí tamější křesťanskou obec k životu chvály, oslavy a uctívání.

Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.
A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.

Tyto myšlenky, co se chvály, uctívání a oslavy Boha týče, obecně, v praktické rovině přináší video známé slovenské skupiny ESPÉ -

http://www.youtube.com/watch?v=ESrVFRJoK0E

 

 Dále už ale o chválách nebudeme psát v obecné rovině, ale omezíme se nauctívání – chválu, při které se zpívá a hraje na různé hudební nástroje.  K té jsme vybízeni v Božím slově nesčetněkrát – například i celé žalmy 148 a 150 jsou vlastně výzvou k chvále a uctívání Hospodina.

    Chvalte ho, všichni jeho andělé, chvalte ho, všechny jeho zástupy (148:2)

   Chvalte ho za jeho bohatýrské činy, chvalte ho pro jeho nesmírnou velikost! Chvalte ho zvukem polnice, chvalte ho harfou a citerou, chvalte ho bubnem a tancem, chvalte ho strunami a flétnou (150:2-4)

 

Pokud jde o lidi – hrdiny a hrdinky víry můžeme při studiu Božího slova vypozorovat, že prakticky každá význačnější  postava, o které je v Bibli obšírněji  pojednáváno, má k Bohu obrovskou úctu –a Hospodina uctívá celým srdcem. Ukázkovým příkladem nám může být král David - Boží přítel. David Boha chválí a uctívá na mnoha místech a to už od svého útlého mládí, kdy byl ještě jako mládeneček a pastýř ovcí vybrán královským dvorem, aby hrál na harfu pro krále Saula (uctívání v tomto případě vedlo ke kýženému výsledku - zahnání chmur a depresí tehdejšího krále Saula) Fakt, že byl Davidův život životem prodchnutým uctíváním a chválou můžeme snadno vypozorovat jak z jeho života (např. Davidova píseň  I.Královská), tak z jeho žalmů, jejichž autorem je.  K chvále ve smyslu uctívání jsou křesťané vyzýváni i v NZ - Efezským 5:19

 

Plni Ducha zpívejte společně žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce

 

  Pokud jde o názory a postoje známých křesťanských učitelů a myslitelů rádi bychom zde zmínili Augustina z Hippo (4-5. stol.) a Dereka Prince (20.stol.) Ač tyto dva od sebe dělí půldruhého tisíciletí, může být pro nás fakt, že se v nejzásadnějším ohledně uctívání a chvály shodnou, velmi zajímavým zjištěním. Následující citace Dereka Prince zde uvádíme, protože se jeho pojetí uctívání a z toho vzniklá definice nejvíce přibližuje našemu pohledu…

 

Kdo ze srdce zpívá (Bohu), dvakrát se modlí – Augustin z Hippo

 

  V dnešní době je důležité zdůraznit, že chvála není formou duchovní zábavy (nebo dokonce duševní – pozn. autora). Při chvále, uctívání se nezaměřujeme na sebe nebo naše zážitky, ale na Boha. Chvála je přímou, intimní, osobní komunikací s naším Stvořitelem. Je to vůbec nejvyšší, nejhodnotnější druh lidské aktivity, které je lidský duch schopný. Skutečná chvála překračuje i ducha a zahrnuje celou lidskou bytost...  Derek Prince    

                                  (volný překlad autora - originální text níže)

 More important still, worship is not a form of spiritual entertainment. In worship, we do not focus on ourselves, or our experiences, but on God. Worship is direct, intimate, personal communion with our Creator. It is the highest activity of which the human spirit is capable. But it goes beyond the spirit and involves the totality of human personality.

 

Je také chybou pohlížet na chválu a uctívání jako na něco, co bychom měli dělat jen na shromáždění nebo na veřejnosti. Skutečné uctívání v nás formuje a rozvíjí zbožnost a vydanost Bohu. Původní význam slova vydanost je činnost uctívání (act of worship). Jestliže uctíváme Boha jen na veřejnosti nebo na shromáždění, tak na tom bude vždy něco  vyumělkovaného a neopravdového. Z uctívání se tak stane jen náboženský akt, kterým se předvádíme v přítomnosti ostatních. Derek Prince

                                                 (volný překlad autora - originální text níže)

  It is a mistake, too, to think of worship as something we only do in a congregation or in public. Worship should form the highest point of our private devotions. In fact, the original meaning of the word “devotion” is an act of worship. If we only worship God in public in a congregation, there will always be something artificial about it. It will be merely a religious “act” that we put on in the presence of others.

 

Zobrazeno 2442×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio