Římanům 12,2 A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.
Z knihy V Božím podzemí - autor: Richard Wurmbrand
Moje žena se probouzí...
Toto (mé) obrácení se událo půl roku po mé svatbě se Sabinou, děvčetem, které nevěnovalo duchovním věcem jedinou myšlenku. Pro ni to byla hrozná rána, neboť byla mladá a krásná, a v mládí musela mnoho strádat. Doufala, že jí začíná štastnější život, když tu muž, kterého milovala, její partner v životě plném zábav, se proměnil ve věřícího člověka a mluvil o tom, že se chce stát pastorem. Později se mi přiznala, že tehdy pomýšlela dokonce na sebevraždu.
Když jsem jedné neděle navrhl, že půjdeme na večerní bohoslužby, rozplakala se. Řekla, že by šla raději do kina. "Dobře," řekl jsem, "půjdeme do kina, protože tě miluji." Chodili jsme od jednoho kina k druhému, než jsem vybral film, který se mi zdál, že bude dobrý. Když byl u konce, pozval jsem ji do kavárny na dort se šlehačkou. Potom jsem řekl: "Tak, teď jdi domů spát. Já se podívám po nějaké holce a půjdu s ní do hotelu." "Co jsi říkal?"
"Je to přece jasné: Ty půjdeš domů a já půjdu s nějakou holkou do hotelu." "Jak můžeš říct něco takového?" "Ale ty jsi trvala, abych šel s tebou do kina. Viděla jsi, jak hrdina jednal. Proč bych nemohl udělat totéž? Jestliže zítra nebo jindy půjdeme na podobné filmy...každý se připodobní tomu, nač se dívá.Jestli chceš, abych ti byl dobrým manželem, pak pojd se mnou někdy do kostela." Přemýšlela o tom. Potom pomaloučku, docela pozvolna, začala se mnou chodit do kostela. Avšak stále ještě toužila po zábavách. Když chtěla někam jít, šel jsem s ní. Jednoho večera jsme šli na párty. Lidé byli opilí, vzduch byl plný kouře, páry tančily a veřejně se milovaly. Náhle se mé manželce všechno zprotivilo.
"Pojďme pryč. Hned!" "Proč bychom měli odcházet, vždyť jsme teprve přišli," odvětil jsem. Zůstali jsme do půlnoci. Chtěla zase domů, ale opět jsem to odmítl. Totéž se opakovalo v jednu hodinu a pak ještě ve dvě. Teprve když jsem viděl, že je jí z celé párty opravdu zle, souhlasil jsem s odchodem.
Vyšli jsme do chladného vzduchu. Sabina řekla: "Richarde! Jdu přímo do pastorova domu a dám se od něho pokřtít. Bude to jako koupel po té špíně." Smál jsem se a řekl: "Čekala jsi už dost dlouho, takže bys mohla vydržet až do rána. Nechme chudáka pastora spát."
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.