Frajer Elijáš...

Nějak jsem se včera náhodou dostal k novozákonnímu verši -

Eliáš byl člověk jako my, a když se naléhavě modlil, aby nepršelo, nezapršelo v zemi po tři roky a šest měsíců. Jakubův 5,17

který sám o sobě dost vypovídá. Ale když už jsem se k osobě tohoto velkého proroka po tak dlouhé době dostal, tak jsem se o něm chtěl dozvědět něco víc, než jsem si o něm pamatoval vesměs z dětské bible, kterou jsem si čítával jako malý kluk.

V časech proroka Elijáše nastala v Izraeli katastrofální situace - král Achab i lid uctívají Baala namísto jediného pravého Boha - jde o vůbec nejhorší časy, jaké kdy do té doby nastaly (1. Kral 16,33) Elijáš na to reaguje tak, že králi Achabovi oznamuje, že skrze Boha Izraeli odejme déšt na několik let...

- Elijáš Tišbejský z přistěhovalců gileádských řekl Achabovi: „Jakože živ je Hospodin, Bůh Izraele, v jehož jsem službách, v těchto letech nebude rosa ani déšť, leč na mé slovo

Eliáš se musí více než tři roky schovávat v divočině a na dalších různých místech, protože ho chtějí zabít a i ostatní proroci jsou ve velkém množství vyvraždováni královými přisluhovači...Eliáše jako úhlavního nepřítele krále, jehož chce Achab za každou cenu zavraždit, navíc hledají na králův rozkaz tisíce lidí - Obadjáš k Elijáši - "Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, není pronároda ani království, kam by můj pán nebyl poslal, aby tě vyhledal." Kral 18,10

A ted pasáž, která se mi líbí nejvíc - Elijáš, i když mu o život usiluje pomalu půlka království, se na Boží příkaz vrací z úkrytu a jde přímo za králem Achabem, aby mu oznámil Boží záměr: 

17 Když Achab uviděl Elijáše, řekl mu: „Jsi to ty, jenž uvádíš do zkázy Izraele?“ 18 Ten odvětil: „Izraele neuvádím do zkázy já, ale ty a dům tvého otce tím, že opouštíte Hospodinova přikázání a ty že chodíš za baaly. 1. Kral 18, 17-18

celkem frajer vzhledem k faktu, že král vyvražduje ve velkém všechny proroky - služebníky Boží a dává vyhlásit pátrání i po něm sámém jako po úhlavním nepříteli, kterého chce co nejdříve zabít... a Elijáš si dokráčí přímo před něj a na křivé Achabovo obvinění přímo a bez jakýchkoliv obav či kompromisů odpovídá

- Izraele neuvádím do zkázy já, ale ty a dům tvého otce...a pak mu nařizuje at dá shromáždit čtyři sta padesát Baalových proroků na Karmel....síla.

Kde je dnes tolik vyzdvihovaná tolerance? Je Elijáš nějakým způsobem tolerantní nebo kompromisní ke zlu, ke špatnosti. Ne. Ke zlu a k porušování prvního přikázání (základního, úhlového), které je vždy provázáno s porušováním i dalších přikázání je nekompromisní a naplno, bez okolků a kompromisů - napřímo oznamuje králi -  nejmocnější osobě v zemi - kde je pravda...

Je zřejmé, že takovéto chování a přístup k okolí je nesmírně těžký, nejednoduchý...a někdy dokonce člověk může mít pochybnosti o tom, zda jedná správně...protože je to vlastně ten druhý, kdo mě obviňuje a člověka pak může často napadnout nebo může mít vnitřní nutkání říct si - přece nemůžu být tak přímý, zlý, nechápavý, tak netolerantní k tomu druhému/druhým (stejně jako v případě Achaba, který jako první obvinil Elijáše ze zla, ze špatnosti a snažil se celou pravdu naprosto překroutit v neprospěch Elijáše a vlastně chtěl tímto způsobem v Elijáši vzbudit právě tyto pocity jakéhosi vnitřního zahanbení, výčitek). 

Důležité a rozhodující pro následující Achabovu alespon částečnou nápravu, ale bylo Elijášovo jasné, přímé a nekompromisní sdělení - Izraele neuvádím do zkázy já, ale ty a dům tvého otce...bez toho by se nad sebou Achab nikdy nezamyslel a nedošlo by k ani jeho minimální nápravě a na svět by tak díky tomu prosáklo mnohem více zla...

Člověk se v dnešní společnosti ocitá v různých situacích, kdy je nejvýš nepohodlné a nepříjemné, přímo říkat nebo naplno hájit to, co si myslí a co považuje za správné...lidé si můžou z člověka utahovat, poukazovat na jeho vlastní nedostatky, chyby, hříchy atp., ale dělat se to má, protože chyby bude mít člověk vždy...ale možnost nasadit určité osobě v konkrétní situaci, at už věřící nebo nevěřící, brouka do hlavy nikdo opakovaně nemá...navíc když člověk řekne něco naplno a přímo a je o tom navíc vnitřně přesvědčený, tak se mu nikdo smát v drtivé většině případů nebude...spíš začne přemýšlet proč ten druhý zastává takové názory atd...

Ne zcela stejnou, ale podobnou zápletku a stejné zakončení má i příběh z evangelia, kdy se Petr pokouší přesvědčit Ježíše, aby se nenechal ukřižovat a zůstal s nimi dál na světě, aby se měli dobře, bylo dál všechno příjemné, fajn a jednoduché - Ježíš by netrpěl, netrpěli by učedníci, nebyli by pronásledovaní...atd.

Marek 8,31-35

• ³¹A začal je učit, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a po třech dnech vstát.
• ³²A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat.
• ³³On se však obrátil, podíval se na učedníky a pokáral Petra: „Jdi mi z cesty, satane; tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!“
• ³⁴Zavolal k sobě zástup s učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít se mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.
• ³⁵Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej.