Exupery, Korn, polarizace společnosti a o kvákajících žábách...

Dostal jsem se nedávno k odkazu, který mě přivedl k velmi zajímavému, do krajnosti dovedenému, znázornění - dvojjakosti tohoto světa, o kterém se zminuje např. list Korinstkým -

2,14-15

• ¹⁴Přirozený člověk (rozuměj člověk ze světa - nevěřící) nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem.
• ¹⁵Člověk obdařený Duchem je schopen posoudit všecko, ale sám nemůže být nikým správně posouzen.

1,18-21

• ¹⁸Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží.
• ¹⁹Je psáno: ‚Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.‘
• ²⁰Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím?
• ²¹Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí.

Tyto verše jasně vypovídají o pnutí, o polarizaci mezi věřícími a nevěřícími a jejich vzájemném neporozumění a vydávání blábolů, lží, nesmyslů "ze světa" za moudrost, která je ale ve skutečnosti bláznovstvím. Je někdy až děsivé, kolik nejrůznějších vědců, novinářů, specialistů na všelicos, psychologů, textařů, scénaristů, umělců, spisovatelů, politiků atp. v dnešním světě je schopno vydávat absolutní brak za něco normálního, čistého a správného.

Tento naprostý protiklad jde krásně vidět na dvou následujících videích, kde je všechno dovedeno do krajnosti a tudíž je ten rozpor evidentní  - Na prvním  videu je zachycena všechna ta špína, bolest, prázdnota a zlo a i následné obrácení daného kytaristy

Na druhém videu je znázorněna - "moudrost" světa přivedena do krajnosti - je to písen od celosvětově proslulé kapely Korn, ve které hrával i obrácený křestan Brian "Head" Welch, a vlastně ukazuje, jaký styl, mentalitu a smýšlení měla a má tato kapela a čím boduje u svých příznivců a posluchačů...do značné míry však odráží i to, jakým způsobem přemýšlí a v jakých intencích uvažuje tento svět v dnešní době...k této písni jsem se dostal až po shlédnutí videa o obrácení Welche a abych řekl pravdu nevydržel jsem ji poslouchat do konce, protože na mě nepůsobila dobře - necítil jsem z ní nějaký klid nebo pokoj a nezachytil jsem ani pokus o srandu, pobavení posluchače nebo nějaké nasměřování k nějakému odvěkému tématu, o kterých se v písních zpívá - štastná láska, neštastná láska, řešení společenského tématu, oslava přírody  apod...spíše to na mě působilo negativně a chápal jsem celý kontext písně - hudby, textu i klipu jako jistý vzdor, vyjádření destrukce, chaosu atp... proto tu dám pouze odkaz -

//www.youtube.com/watch?v=UNh99U8i_8o     - písen se jmenuje ironicky Good God - naprosto opovrhuje jakýmikoliv omezeními, regulemi, které považuje jen za jehly, které člověka  bolí a píchají...a v podstatě jde o vysmívání se a pohrdání Bohem...

You came into my life                 Přišel jsi do mého života
Without a single thing                 bez jediné věci
I gave into your ways                  Dal jsem se na tvé stezky
Which left me with nothing          a přišel jsem o všechno
I've given into smiles                  stal jsem se usměvavým
I fell for all your games               dostal jsem se do těch tvých her
I wish so bad right now                přeji si ted takové blbosti
I hadn't let you win                     neměl jsem tě nechat vyhrát

Won't you get the fuck out of my face,NOW(X2)           neuděláš z mého obličeje sra...

In the sea of life you're just a minnow
Live your life insecure
I feel the pain of your needles
As they shit into my brain

I scream without a sound
How could you take away                      Jak jsi mohl vzít     
Everything that I was                            vše co jsem byl
Made me your fuckin slave                    udělat ze mě za... otroka 
Your face that I despise                        tvoje tvář, kterou pohrdám
Your heart inside that's gray                  tvé srdce uvnitř je fádní, nudné
I came today to say                             přišel jsem dnes, abych řekl
You're fucked in every way                     ty jsi zas...v každém směru

Won't you get the fuck out of my face,NOW(X2)

In the sea of life you're just a minnow                V moři života jsi jen střevle
Live your life insecure                                       žiješ svůj nejistý život

I feel the pain of your needles                          cítím bolest z tvých jehel
As they shit into my mind                                 když se se...do mé mysli

You stole my life
Without a sigh
You suck me dry

Won't you get the fuck out of my face,NOW(X8)

In the sea of life you're just a minnow                 V moři života jsi jen střevle,                 
Live your life insecure                                        žiješ svůj nejistý život       
I feel the pain of your needles                            cítím bolest z tvých jehel

As they shit into my mind                                   když se se... do mé mysli

You stole my life                                               ukradl jsi mi život
Without a sigh                                                  bez povzdechu
You suck me dry                                               vysál jsi mě

zajímavé...nezpochybnuju, že by si text této písně dal interpretovat i jinak než, že se jedná o vztah k Bohu - ale už ten název - Good God - a verše - jako např.

I feel the pain of your needles
As they shit into my brain - Citím bolest z tvých jehel, když se se.. do mé hlavy, popř. mysli   - referují k tomu, že cítí bolest - když se dostává do situací, kdy se mu někdo snaží ovlivnit jeho mysl, mozek - to znamená vychovávat ho, učit ho něčemu,  popř. mu kázat a snažit se ho proměnit k lepšímu - to jako skupina odmítají a vzdorují vůči tomu...   - dost se přitom v tomto postoji podobají dnešnímu světu, který se taktéž, i když zatím ne tak radikálně, postupně  stále víc staví proti nejrůznějším omezením, mantinelům, zákonům, pravidlům, jejichž velká část má do značné míry původ v křestanství nebo v uznávání nějaké nadpozemské autority  - co bylo dříve - ještě před patnácti, dvaceti lety považováno za něco jednoznačně špatného, nenormálního a společnosti neprospívajícího se dnes, pomalu ale jistě stává, něčím normálním - dobrým, vhodným a nikdo se nad tím v zásadě nepodivuje. Za toleranci se vydává kdeco a zapomíná se přitom na to, že tolerance v původním významu slova znamená - nést břímě, nést břemeno.

Vzpomněl jsem si při této příležitosti na  některá ze slov A. Exuperyho ze Citadely, který trefně popisují stav, ve kterém se naše společnost a obecně euroatlantská civilizace nachází -

Nebot dobře vím, jak uvažují. Obdivovali člověka, tak jak ho zformoval Otec. "Kdo by si dovolil utlačovat takovou dokonalost?" řekli si. A ve jménu člověka takovým útlakem zformovaného zrušili útlak...Nenávidím proto ironii, nebot není z člověka, nýbrž z darmochleba. Darmochleb říká: "Jinde vypadají vaše zvyky jinak. Proč je tedy nezměnit?" Tak jako by řekl: "Kdo vás nutí ukládat sklizen do stodoly a stádo zahánět do chléva?" Ale je to on sám, kdo se dal oklamat slovy, nebot neví nic o tom, co slova nemohou zachytit. Neví, že lidé bydlí v domě.

A jeho oběti začnou dům bourat, protože už ho nepoznávají. Tak lidé promrhají to nejvzácnější, co mají: smysl věci. A připadají si báječní, když o svátcích nedodržují zvyky, když zrazují své tradice a slaví nepřítele.. Jistěže při té svatokrádeži v nitru přeci jen cosi pocitují. Pokud je to ještě svatokrádež. Pokud je to ještě vzpoura proti čemusi, co na ně vyvíjí určitý tlak. A žijí z toho, že jejich nepřítel ještě dýchá. Stín zákonů jim dosud vadí natolik, aby měli pocit, že jsou proti zákonům., Brzy však zmizí i stín. A oni už potom nepocítí vůbec nic, protože zapomněli i na to, jak chutná vítězství. A zívají. Proměnili palác v tržiště, ale když vyprchala radost z toho, že tady mohou hulvátsky dupat -nevědí náhle, co na tom tržišti dělají. A začnou neurčitě snít o stavbě domu s tisíci dveřmi, se závěsy, jež kloužou po ramenech s lenivými předpokoji. A dokonce sní o tajné místnosti, která by vtiskla tajemství celému obydlí. A nevědomky, protože už na něj zapomněli, oplakávají Otcův palác, kde měl každý krok smysl.

A protože jsem tohle pochopil, nehodlám připustit, aby se věci takto drolily, a neposlouchám ty, kdo mi vykládají o přirozených sklonech (zaj. srovnání - Galatským 5:17 -  Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, takže děláte to, co dělat nechcete.) Vím příliš dobře, že přirozeným sklonem se ledovec rozlévá v močál, horské výčněly ztrácejí ostrost a říční proud se v ústí do moře rozbíjí v tisíc protichůdných vln. Vím, příliš dobře, že se moc přirozeným sklonem rozpadá a jeden člověk se stává rovným druhému. Já však vládnu a tedy volím. Nebot vím, že cedr vítězí nad působením času, který by ho měl rozložit v prach a v odporu k síle, která ho táhne dolů, buduje z roku na rok pyšný chrám svého listí. Jsem život a přináším řád. Buduju ledovce navzdory úmyslům bažin. Co mi záleží na tom, kvákají - li žáby o bezpráví. Vyzbrojuji člověka, aby člověka, aby opět existoval.

Nestarám se proto o hloupého žvanila, který vyčítá palmě, že není cedrem a cedru, že není palmou: směšuje smysl knih a míří k chaosu. Vím, že má žvanil ve svém nesmyslném vědění pravdu, protože pálma i cedr by skutečně splynuly v jedno a rozpadli se v prach, kdyby nebylo života. Ale život se staví na do odpor zmatku i přirozeným sklonům. A z prachu pozvedá cedr.

Pravdou mých příkazů je člověk, který se z nich zrodí. Nehledá smysl, zvyků, zákonů a jazyka své říše v nich samých. Když člověk klade kámen ke kameni vytváří tím ticho. A to se z kamenů vyčíst nedalo. Vím, že lásku oživují právě břemena a pouta...

...Poznal jsem totiž, že člověk je zcela podoben citadele. Rozboří zdi, aby dosáhl svobody (volnosti), ale zbude z něho jen stržená a hvězdám otevřená pevnost. A vyvstane úzkost z nebytí...