Víra vs. skutky - věčná polemika. Chtěl bych se nejprve zamyslet nad tím, co to vůbec je víra. Spoustu lidí v něco věří - v to, že nad námi něco je, v nějakou energii, v létající špagetovou příšeru apod. Dokonce i démoni, jak napsal apoštol Jakub ve svém listu 2,19 - Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho. Samotná víra v to, že nád námi něco je, je opravdu k ničemu. Ano, věřím v Boha - co kdyby náhodou něco opravdu bylo. Věřila i babička a maminka, tak asi fakt něco takového jako Bůh bude. Hmmm..to křestanství a ten Ježíš, ty jeho výroky a učení nejsou vůbec špatné, líbí se mi to - asi se také stanu křesťanem, není to špatná filosofie atp. Variací k prohlášením tohoto typu existuje pochopitelně daleko více. Pokud se ale podíváme na slovo víra a jeho význam blížeji skrze kontext Božího slova, zjistíme, že představuje opravdu něco zcela jiného, než si pod tímto slovem vybavíme dnes. A i já sám musím přiznat, že si v tomto biblickém kontextu musím někdy připadat jako nevěřící. Není právě tento fakt, že evropské křestanstvo nemá opravdovou, skutečnou víru v Boha, hlavním faktorem, který zapříčinuje celkový odvrat od Boha a rozmáhání se ateismu?
Asi vůbec nejzřetelněji se tento rozpor "víry" vs. skutečné víry projevuje na tomto místě.
Matouš 17,15-17
- 15„Pane, smiluj se nad mým synem, neboť je náměsíčný a je na tom zle: často padá do ohně a často do vody.
- 16A přivedl jsem ho k tvým učedníkům, ale nemohli ho uzdravit.“
- 17Ježíš odpověděl: "Pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přiveďte mi ho sem!“
Ježíš svým učedníkům, kteří ho na jeho jedno jediné vyzvání následovali a vzdali se všeho - opustili často i své děti a manželky, zaměstnání a trávili s ním každý svůj den a šli všude tam, kde jim přikázal, že mají jít - říká: Pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám ještě snášet?
Evidentní je, že se Ježíš naštval a dokonce nazývá své nejbližší nevěřícím a zvráceným pokolením. Proč je nazývá nevěřícími? Přece v něj jeho učedníci věřili, chodili s ním - věřili, že je z Boha. Vidíme, že i Pán Ježíš vnímal slovo víra - potažmo věřit zcela jinak než tomuto slovu rozumí většina lidí dnes. Kde tedy byl problém? 1. Učedníci neměli v Pána Ježíše dostatečnou důvěru - nevěřili mu natolik, že by v něj měli zároveň i důvěru, že by skrze něj mohli osvobozovat a uzdravovat lidi. 2. Nejednali a nečinili tak, jak jak měli - v 21. verši 17. kapitoly je totiž v návaznosti na výše zminovanou pasáž psáno - Takový duch nevyjde jinak než modlitbou a postem...protože se nepostili a pravděpodobně ani dostatečně nemodlili, nemohlo se jim uzdravení, vymítání povést...Ježíš tedy v jejich případě automaticky počítal s tím, že se budou postit a dlouho modlit...protože ale učedníci nebyli dostatečně ukotveni v Bohu - nečinili tak, jak si Pán Ježíš přál - nemohli tak díky tomu ani být v "dostatečné duchovní provázánosti s Bohem", což mělo za následek i to, že se jim nepodařilo ani uzdravit daného mladíka a to Ježíše velmi rozlítilo...
Jednalo se tedy z jejich strany o krizi víry (vpodstatě nevíru - "pokolení nevěřící"), i když věřili - neměli důvěru v Boha, nebyli v něm dostatečně ukotveni, a proto ani nemohli činit, konat, co by si Pán Ježíš přál. Opravdová víra tedy v sobě vždy zahrnuje i důvěru v Boha a činění, konání toho, co by si Bůh přál a to skrze něj - tedy pochopitelně i dobré skutky, které jsou absolutním a neodmyslitelným základem opravdové víry. Jak o tom referuje Jakub 2,18 - Někdo však řekne: „Jeden má víru a druhý má skutky.“ Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.
V souvislosti s konáním dobrých skutků mě ještě napadá verš ze 4. kapitoly - Jakub 4:17 - Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích. I pasivita, lhostejnost k potřebným či okolí a nečinění dobrých skutků je hříchem, proto někteří křestané někdy tolik konání dobrých skutků ve svých vyznání ani moc nepřipomínájí, nezdůrazňují, i když každému hrozí, že je může opomenout.
Opravdová víra v sobě ale vždy zahrnuje i konání dobrých skutků.
Marek 9:23 Ježíš mu řekl: "Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří."
24 Chlapcův otec rychle vykřikl: "Věřím, pomoz mé nedověře!"
Já také věřím, důvěřuji. Pomoz Pane ve chvílích, kdy ta moje důvěra nejede na plný plyn.
jj...když jsem si ted četl celého Marka od začátku do konce, tak mě úplně bilo do očí - nakolik je toto evangelium o víře - pořád se tam zdůrazńuje víra (se vším všudy, tedy především důvěra a spoléhání se na Boha) - dobrá zpráva je ta, že naše víra může růst, pokud budem s Bohem trávit dostatek času..
"Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích."
to je cool
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.